|
| |
|
|
Interakce mezi početností a distribucí srnčí zvěře a skotem na pastvě
Horák, Vojtěch
V zájmovém území v jižních Čechách, tvořeném třemi smíšenými honitbami, bylo provedeno šetření za účelem zjištění vztahu mezi početností a prostorovou aktivitou srnčí zvěře (Capreolus capreolus L.) a skotem na pastvě. Byly vybrány vhodné modelové lokality, kde probíhala pastva skotu a ty byly porovnány s lokalitami, kde pastva skotu prováděna nebyla. Početnost i distribuce srnčí zvěře v prostředí byla zjišťována jednak počítáním hromádek trusu celkem na 160 jednorázových pruhových transektech (FSC - bez čištění) a také pomocí přímého pozorování zvěře během 80 sčítání. Z výsledků vyplynula nižší početnost srnčí zvěře a změna její prostorové aktivity v lokalitách s pastvou dobytka oproti lokalitám s loukami bez pastvy.
|
|
|
Prostorová aktivita ptáků a metody jejího kontinuálního sledování
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kauzál, Ondřej (oponent)
Cílem této práce bylo shromáždit současné znalosti o prostorové aktivitě ptáků se zaměřením na studium její vnitřní struktury pomocí moderních telemetrických zařízení, která umožňují kontinuální sledování malých druhů zvířat. Ve světle těchto metod se jeví dříve staticky studované domovské okrsky ptáků jako dynamické oblasti, měnící se spolu s denní dobou, stádiem hnízdního cyklu, pohlavím, věkem a sociálním statutem jedince. Díky detailní automatizované telemetrii dokážeme studovat i velmi skryté ptačí chování a jeho charakteristiky ve více rozměrném prostoru. Kontinuální sledování umožňuje také detailnější studium migrace, její konektivity a její vliv na ostatní části života ptáků. Tyto nově nabyté znalosti by měly být v budoucnu využity k cílené ochraně vzácných druhů ptáků.
|
|
|
Škálování prostorové aktivity letounů
Křemenová, Jana ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
1 1. ABSTRAKT Míra prostorové aktivity, zejména pak velikost domovského okrsku je jednou ze základ- ních biologických vlastností živočichů a to zda obsahuje dostatek zdrojů je klíčové pro přežití a rozmnožení se jedince. Proto není divu, že se mnohé studie snaží objasnit vliv různých eko- logických či morfologických proměnných a vysvětlit tak variabilitu prostorové aktivity. Le- touni představují skupinu savců, pro niž v tomto směru až donedávna existovaly jen strohé in- formace. Nicméně díky miniaturizaci techniky a využití radiotelemetrických metod množství informací v posledních letech rychle přibývá. Cílem této studie bylo nashromáždění co nejkompletnějších údajů o velikosti domov- ských okrsků a vzdálenostech mezi denními úkryty a lovišti u letounů a analyzovat efekt pro- měnných, kterým mohou prostorovou aktivitu ovlivňovat. Celkem byly rešerší existující litera- tury nashromážděny údaje o 106 druzích reprezentujících 8 čeledí. Prostřednictvím fylogene- tické regrese byl analyzován vliv 6 proměnných (hmotnost, plošná zátěž křídla, aspect-ratio, potravní specializace, velikost kolonie, primární produktivita prostředí) na velikost domov- ského okrsku a průměrnou vzdálenost k potravním zdrojům. Nejlepším prediktorem velikosti domovského okrsku je primární produktivita prostředí, potravní specializace a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv přikrmování na prostorovou aktivitu jelena evropského
Kilhofová, Blanka ; Bejček, Vladimír (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Vojenský výcvikový prostor Hradiště zaujímá celou centrální část Doupovských hor. Omezení vstupu veřejnosti a jednotný myslivecký management na velkém území daly podmínky pro vznik unikátního biotopu spárkaté zvěře. Na populacích zvěře probíhá řada výzkumů, mezi nimi i výzkum prostorové aktivity jelení zvěře pomocí GPS telemetrie.
Telemetrická data byla použita k vyhodnocení vlivu přikrmovacích zařízení na prostorovou aktivitu jelena evropského. Tento vliv byl ve sledovaném období sice ovlivněn mírnou zimou, přesto je vliv na prostorovou aktivitu patrný. Samci jsou v období přikrmování výrazně aktivnější než samice a jejich vazba na krmná zařízení je taktéž vyšší než u samic.
|
|
|
Prostorová aktivita prasete divokého v Doupovských horách
Šácha, Zdeněk ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení prostorové aktivity prasete divokého (Sus scrofa L.) v Doupovských horách. Doupovské hory jsou bezesporu unikátním územím pro výzkum adaptace na životní prostředí volně žijící zvěře. V tomto území se nachází vojenský výcvikový prostor (dále VVP), ve kterém platí zvláštní režim omezení vstupu civilních osob. Celý VVP tvoří jednu honitbu Hradiště, která má rozlohu přes 35 000 ha. Toto území bylo po 2. světové válce vysídleno a na bývalých zemědělsky obhospodařovaných plochách vznikla přirozená sukcese, která vytvořila obrovský klidový areál různých druhů zvěře.
Práce je založena na vyhodnocení zaznamenaných GPS pozic a aktivitových dat čtyř prasat opatřených obojky v období od konce roku 2013 do listopadu 2014.
Získaná data jsou vyhodnocena se zaměřením na průběh pohybové aktivity během jednotlivých měsíců. Je prověřen vliv klimatických podmínek na prostorovou aktivitu černé zvěře.
Práce potvrdila, že prase divoké upřednostňuje noční aktivitu. Pouze u samic tohoto druhu se v době rozmnožování prokázala krátkodobá denní aktivita.
Vzhledem ke krátkému časovému období této studie, by bylo vhodné v tomto výzkumu pokračovat rozšířit ho i do jiných přírodních oblastí.
|
|
|
Vliv pastvy skotu na výskyt a prostorovou aktivitu srnčí zvěře
Horák, Vojtěch
Téma této bakalářské práce se zabývá vlivem pastvy skotu na výskyt a prostorovou aktivitu srnčí zvěře. Pro účely této práce bylo vybráno území v jižních Čechách ve třech společenstevních honitbách. Terénní šetření probíhalo metodou přímého sčítání z výhodných pozic na pastvinách a srovnávacích plochách od začátku pastvy a v pravidelných intervalech během ní až do jejího skončení. Výsledkem práce je posouzení jednotlivých faktorů působících na srnčí zvěř v těchto lokalitách a návrh opatření, které by mohly zmírnit dopady negativního vlivu pastvy dobytka na myslivecké hospodaření se srnčí zvěří.
|
|
|
Studie prostorové aktivity lesních druhů savců obývajících remízy v zemědělské krajině se zaměřením na využívání okolních potravních zdrojů.
HAVLOVÁ, Jitka
Fragmentací biotopů od 50. let 20. století došlo na území České republiky ke vzniku množství izolovaných lesních remízů se sníženou dostupností potravy pro mnohé lesní savce. Ti se však těmto změnám dokázali přizpůsobit, například migrací za potravou do zemědělsky využívaných ploch. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit opakovanými odchyty početnost a prostorovou aktivitu myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) a norníka rudého (Myodes glareolus) ve dvou lesních remízech a porovnat tyto druhy a remízy mezi sebou. Dále se práce zaměřila na zhodnocení významu přilehlých zemědělských kultur pro tyto dva druhy drobných savců. Součástí práce bylo i porovnání několika různých metod značení hlodavců v terénu. Data pro zjištění prostorové aktivity myšice křovinné a norníka rudého byla získána metodou zpětných odchytů (CMR). Prostorová aktivita se podle předpokladu u těchto dvou druhů drobných savců liší. Větší pohyblivost po remízu projevily myšice. Norníci při svém pohybu preferovali místa s větší pokryvností bylinného patra. Vybíhání zvířat z remízu do okolního prostředí se lišilo i v rámci remízů. Okolo remízu Samota projevily větší disperzi do prostředí myšice, zatímco u remízu Hejtman byli ve vybíhání aktivnější norníci. Jejich pohyb byl zaměřen směrem do vojtěško-jetelového pole. Oba dva druhy z remízu Samota vybíhali nejvíce do míst s hustou pokryvností bylinného patra, pravděpodobně z důvodu větší potravní nabídky a lepší ochrany před predátory. Nejúčinnější metodou značení hlodavců se ukázalo být označování ušních boltců pomocí náušnic. Jako druhou metodu bych volila označování ušních boltců pomocí výstřižků tkáně.
|
host ::
RSS.